Jak zapojit dítě do kolektivu? Třeba pomocí her

Každý učitel si přeje mít dobře fungující a kamarádský kolektiv dětí. Jak toho ale dosáhnout?

Zde může hrát důležitou roli i asistent, který spolu s pedagogem vytváří pozitivní klima a podílí se na aktivitách, které směřují ke stmelování kolektivu.

Často se stává, že do třídy přijde nový žák z odlišného sociokulturního prostředí. Jak ho co nejdříve „dostat“ do kolektivu? Pomocí nenásilných her, určených k poznávání sama sebe a svých spolužáků. Tyto hry se navíc dají zapojit do běžného vyučování.

Zkuste si třeba následující dvě:

Kresba obličeje

Tato hra se dá použít v hodině výtvarné výchovy

1. Učitel rozsadí žáky, tak aby neseděli se svými obvyklými sousedy.
2. Děti si připraví si tužky, asistent rozdá papíry.
3. Úkolem je co nejvěrněji zachytit obličej souseda, vyhrazený čas je 15 -20 min.
4. Učitel mezitím na tabuli napíše otázky, nad kterými se žáci mají zamyslet: Co jsem si všiml na sousedovi a nikdy před tím jsem to neviděl? Co je zajímavé na malovaném obličeji? Co se mi líbí na malovaném obličeji?
5. Žáci se sesednou do kruhu a na zem rozprostřou kresby.
6. Postupně ukazují svoje kresby a snaží se odpovědět na otázky na tabuli, dokud se všichni nevystřídají.

Smyslem hry je uvědomit si, že na každém člověku se dá najít něco zajímavého nebo hezkého.

Několik vět

Tuto hru lze použít v českém jazyce

1. Každý žák napíše na papírek několik vět o sobě: co rád dělá, co ho baví, čemu se chtěl v budoucnu věnovat…
2. Kvůli ztížení identifikace nepíše nic o původu, o prostředí ve kterém žije, o sourozencích.
3. Hotové popisy všichni vhodí do připravené nádoby a pak se vše zamíchá.
4. Postupně se losují popisy, který se čtou nahlas.
5. Úkolem je poznat, o kterého spolužáka jde.

Smyslem hry je se dozvědět více o spolužáku, o jeho koníčcích a přáních – nehledě na sociokulturní prostředí.

Stáňa Miková